Stručné seznámení s historií křížlického sboru

Nejstarší zmínka

Nejstarší písemný záznam o obci Křížlice pochází z roku 1492. Z jiných zdrojů se však dozvídáme, že Křížlice již roku 1358 měly svůj malý dřevěný kostelík. V 15. století jej zřejmě užívala církev podobojí. OD BÍLÉ HORY PO TOLERANČNÍ PATENT, LÉTA 1621-1781
Po bitvě na Bílé hoře znamenalo rozhodující ránu pro nekatolické měšťanstvo a šlechtu Obnovené zřízení zemské, které vydal Ferdinand II. r. 1627. Možností nezbývalo – buď se sklonit před autoritou římskokatolické církve, anebo odejít ze země.

Období příznivé pro život evangelického ducha

Na jilemnickém panství, ke kterému Křížlice náležely, se však tato rána minula cílem. Bratrský šlechtic a majitel panství Václav Záruba z Hustiřan nekatolíkům přál, byl i hostitelem posledního biskupa Jednoty Bratrské, Jana Ámose Komenského.
Po jeho smrti bylo jeho panství připojeno k majetkům Albrechta z Valdštejna, pozdějšího frýdlantského knížete. Pro Albrechta z Valdštejna však byly důležitější hospodářské zájmy nežli náboženské, a tak na jeho území zůstávali bratrští šlechtici bez postihů.

Změna přichází s novou vrchností

Určitá změna nastává teprve s příchodem nové vrchnosti – rodem Harrachů. Kardinál Arnošt Albrecht z Harrachů vypracoval plán duchovní přestavby a stanovil pravidla misijní činnosti mezi nekatolíky.

Rekatolizace

Kardinál vylučoval násilí ve věcech víry. Systematickému tlaku na nekatolíky bránily i nájezdy Sasů a Švédů. Většina tajných evangelíků tak nadále zůstávala při svém vyznání. Po vestfálském míru rekatolizace přitvrdila. Horalové však zůstávali dlouho zatvrzelí. Byli ochotni dostát svým povinnostem, ale ve věcech víry si pevně stáli na svém. V nejhorším případě bylo možné prchnout do blízké Lužice a Slezska.
Situace se začala měnit teprve soustředěným působením jezuitů. Ti postupně, po dobrém i po zlém, přiváděli odbojné nekatolíky zpět do katolické církve. Do nehostinných kopců ovšem přicházeli římskokatoličtí kněží jen zřídka. Navíc od roku 1786 do roku 1850 patřily Křížlice k Vítkovicím, kde většina kněží mluvila německy. Všechny tyto okolnosti evangelíkům značně napomáhaly.

OBDOBÍ PO TOLERANČNÍM PATENTU

Vznik sboru

Po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. roku 1781 se nekatoličtí věřící mohli přihlásit k reformovanému nebo luterskému vyznání. V Křížlicích vznikl záhy po vydání patentu evangelický sbor, který se přihlásil k luterskému vyznání. Evangelíci si povolali duchovního správce, prvním z nich byl farář Štěpán Šimko „Slovák z Uher, rodem z města Trenčína“.

Kostel

Kostel, vystavěný původně jako toleranční modlitebna, tedy za vsí a bez věže, byl slavnostně posvěcen 1. ledna 1786. Masivní věž s příkrou špičatou střechou byla přistavěna roku 1878 a zvýraznila umístění kostela v krajině.

DOBA VÁLEČNÁ A POVÁLEČNÁ

Během druhé světové války patřily Křížlice k sudetskému území. V této těžké době se kostel stal místem, kde bylo možné slyšet nejen hudbu, ale i české slovo. Po válce se mnoho lidí z Křížlic odstěhovalo. Tento trend přetrvává až do současnosti. Na druhou stranu přijíždí mnoho rekreantů, kteří se účastní bohoslužeb a sbor tímto způsobem podporují. Vytvořeno: 06.12.2023
Aktualizováno: 06.12.2023